Můj příběh

S obavami jsem sledovala kalendář s blížící se menstruací. „Ach ne, už zase?“

Cítila jsem, jak mi celé tělo otéká, břicho se nafukuje, moje emoce jsou výbušné jako sopka. Ani nevím důvod toho proč mi každé slovo mého partnera vhání odpor do žil a mám chuť se na něj bez důvodu rozkřičet, a to jsem klidná a mírumilovná osoba. Přichází menstruace. Většinou jsem poslechla volání těla, a v této době jsem moudře zalezla do peřin. Když jsem s tou potřebou zpomalit bojovala „Vždyť musím ještě zvládnout udělat toto a tamto…“, tak mě moje tělo poslalo do kolen. Neskutečné bolesti mě úplně pohltily. Skučela jsem v křečích mezi wc a postelí. V tom nejhorším stádiu nemoci jsem chodila v předklonu, protože mi bolestivé křeče nedovolovali narovnat se.

Já

Já v červenci v roce 2014

Co je to Laparoskopie?

Na začátku roku 2016 jsem byla na operaci vaječníku (laparoskopie – operace při které se zavede třemi vpichy do břicha kamera a operační nástroje) kvůli odstranění cysty na vaječníku. Operace byla úspěšná, a dokonce mi zůstal větší část vaječníku. Operace byl tak děsivý zážitek, že přeji všem ženám, aby to nemusely nikdy podstoupit. Pamatuji se, jak jsem se po operaci probrala do bolestí a zimnice tak silné, že mě znovu uspali a první noc jsem strávila na jednotce intenzivní péče. Druhý den se můj stav začal zlepšovat. Odvezli mě na ženské oddělení.

 

Důvod proč jsem se rozhodla sdílet svůj příběh?

Tím důvodem je, abych měla své prožitky uložené nejen v hlavě, ale i v počítači, co jsem prožila. Vím, že to již nechci prožívat a podat pomocné svědectví dalším ženám v podobě mých zkušeností a řešení, jak žít s Endometriózou v míru, radosti, moudrosti a blaženosti. Jde to! Nejen já jsem chodící a žijící důkaz toho, že bez těhotenství a pilulek lze zvládat život s Endometriózou. Samozřejmě to chce zaměření na sebe sama, práci na sobě, vytrvalost a v neposlední řadě změny v životě, které s tím ruku v ruce přijdou.

Na konci roku 2016 jsem si opět vyslechla na gynekologii diagnózu cysta na vaječníku. Hormonální antikoncepci jsem brát nechtěla, už jsem ze zkušenosti s ní věděla, že mění čich a další věci, které neblaze ovlivňují život. Toužila jsem být zdravá a bez bolestí a bez nutnosti hltat pilulky po kilech.

Hledala jsem alternativní cesty. Začalo to asi kurzem Kurandera 1 a 2, který mě přivábil silnou energií. Před kurzem a během těchto kurzů jsem si poprvé začala uvědomovat svou schopnost naciťování energií. Od 12ti let jsem pociťovala silné úzkosti před telefonováním, setkáváním se s novými lidmi a vědomě jsem nevěděla, proč to tak je. Během kurzu jsem pochopila, že je to dar cítění energií, kterou jsem měla na nevědomé úrovni. Zvědoměním jsem se oprostila od úzkostí z těch stavů. Jako bych objevila kompas. Stávalo se mi, že mě nějaký kámen svou vibrací přitáhnul a jako by mi pomáhal a tak jsem se to učila používat také v kontaktech s lidmi. Přitáhla jsem si k sobě lidi, kteří mě inspirovali a pomohli mi.

Obraz ženy

Obraz: Žena a její vlasy, technika: olejové barvy, obraz je prodaný

Před heřmánkem smekni, před bezem klekni!

Asi nejvíce ohromující pro mě byl vliv květu Černého bezu na moje celkové zdraví a krásu. Moje kůže se po něm krásně projasnila, rozzářila a zmizeli každoměsíční zanícené uhříky kolem úst. Pila jsem čaj z květu černého bezu třikrát denně, a protože mi moc chutná, tak jsem si to užívala a zároveň jsem dbala na pitný režim celkově. Vypila jsem denně 1,5 litru čisté vody a 1 litr čaje z černého bezu. Také jsem objevila cvičení Mohendžodáro a taneční meditace OSHO, které mají velký podíl na tom, jak se v těle cítím i dnes. Po tanečních meditacích jsem se dostala do stavu, kdy se mi krásně v pánvi odlehčilo. Najednou jsem měla pocit lehkosti v pánvi. Bylo to pro mě doslova ohromující pocit, protože jsem dřív netušila, že se lze v těle takhle dobře cítit.

A tak jsem začala zjišťovat, že to moje řešení, jak se cítit dobře a šťastně je věnovat se sobě, jak jen to jde. Zaměření do sebe. Když jsem to začala praktikovat tak se mi najednou stalo, že se lidé kolem mě změnili. Viděla jsem druhé najednou jinak. O něčem takovém jsem dříve četla, ale zažívat to na vlastní kůži bylo šokující a zároveň úžasné. Každé další cvičení či projev lásky k sobě se pak odzrcadlil na chování lidí kolem mě. Opravdu jsem si přišla jako Alenka v říši divů.